Publikováno: 02.11.2015 08:00

Asociace pro evropské fondy reaguje na alarmující informace uveřejněné v Hospodářských novinách 21.10.2015, kde bylo uvedeno, že ministryně pro místní rozvoj nařídila úředníkům ministerstva, aby neškolili poradenské firmy k novému zákonu o veřejných zakázkách.

Hospodářské noviny 21. 10. 2015 zveřejnily článek s názvem Už žádné zakázky na klíč. Šlechtová chce odstřihnout poradenské firmy. Článek pojednává o plánech Ministerstva pro místní rozvoj vytvořit podrobné návody, jak uspořádat veřejnou soutěž. Z důvodu extrémní administrativní náročnosti spojené s organizací veřejných zakázek bylo v letech 2006 – 2010 více než 35% veřejných zakázek uskutečněno s pomocí externích specialistů. Pro zadavatele, kteří nemají rozsáhlý aparát, je najímání profesionálů mnohdy efektivnější a bezpečnější způsob zadávání. Asociace pro evropské fondy vnímá aktivitu MMR směřující k vydání metodiky pro uspořádání veřejné soutěže jako velice přínosnou, zejména pak s ohledem na nově připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek. Stávající nejistota s aplikací zákona v kombinaci s možnými sankcemi ze strany orgánů státní správy a ÚOHS totiž vytváří nepříznivé podmínky pro investice do veřejné infrastruktury a služeb.

Alarmující je ovšem informace, že paní ministryně Šlechtová nařídila úředníkům ministerstva, aby neškolili poradenské firmy k novému zákonu o veřejných zakázkách. Jedná se přitom o subjekty, které v uplynulém období administrovaly více než třetinu veřejných zakázek. Cílem opatření je zjevně omezit přístup poradenských a právních firem k výkladu a prováděcím metodikám zákona. Jakkoliv můžeme mít pochopení pro nelibost, jež paní ministryně Šlechtová cítí k poradenským firmám, její krok hodnotíme jako společensky velmi nebezpečný. Představuje totiž bezprecedentní omezování svobodného práva na podnikání. Ministryně navíc takto odepírá přístup na školení hrazené ze státního rozpočtu skupině firem či jednotlivců, kteří do státního rozpočtu přispívají placením daní.

Poradenské firmy kromě výše zmíněného plní svým každodenním kontaktem se zástupci zadavatelů důležitou roli i při šíření povědomí o legislativě a vzděláváním veřejnosti se zabývají i na konferencích či vlastních seminářích. Administrativním zákazem účasti tak ministryně Šlechtová v podstatě brání tomu, aby se o aktivitách jejího resortu, o „nejdůležitějším zákonu této vlády“, jak zákon ministryně sama často nazývá, dozvědělo co nejširší spektrum veřejnosti.

Asociace pro evropské fondy se důrazně ohrazuje vůči takovému postupu ze strany MMR a žádá odstranění překážek pro svobodný přístup k informacím, školením či metodikám k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek. Stávající zákon o veřejných zakázkách stanovuje povinnost zadavatele dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Věříme, že administrátoři veřejných zakázek si ze strany MMR zaslouží právě onen transparentní, rovný a nediskriminační přístup.

hospodarske-noviny-21-final-apef.pdf.pdf

Publikováno: 23.02.2015 08:00

Čerpání z evropských fondů v období 2014-2020 nabírá v České republice značné zpoždění - první výzvy odstartují nejdříve v březnu 2015. Potencionální žadatele to bude "stát" minimálně 15 měsíců, kdy mohli čerpat dotace z EU.

Odborný komentář

Podpora podnikání ze strukturálních fondů EU se výrazně opožďuje

Praha, 23. 2. 2015

Strukturální fondy EU jsou klíčovým nástrojem evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž cílem je zejména podpora méně rozvinutých regionů a regionů potýkajících se s tzv. strukturálními problémy. Zúžíme-li spektrum strukturálních fondů EU na podporu podnikání, měli čeští podnikatelé první možnost čerpání ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 (v rámci celé EU se pak jednalo o období 2000 – 2006) v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) a jeho 11 podprogramů. Cílem bylo nejen aktivně podpořit podniky pořizující nové stroje a technologie, budující podnikatelské nemovitostí, realizující energetické úspory atp., ale zároveň nastavit procesy a know-how jak mezi podnikateli, tak ve státní správě, aby se mohlo hladce navázat čerpáním v prvním úplném programovacím období 2007 – 2013. Toto se do značné míry povedlo. První výzvy OPPP byly vyhlášeny 12. 5. 2004, tedy pouhých 12 dní po našem začlenění do EU. Operační program měl alokaci cca 8,7 mld. a byl vyčerpán na 98,3 %. Česká republika se tak v období 2004 – 2006 zařadila mezi země s vysokou mírou efektivity čerpání dotací z EU.

Paralelně s administrací OPPP probíhaly přípravy nového Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) na období 2007 – 2013. K vyhlášení prvních výzev tak došlo již v březnu 2007 s příjmem žádostí od června 2007. Také díky včasnému zahájení se podařilo podpořit na 11 tisíc projektů, přičemž k 31. 12. 2014 bylo příjemcům proplaceno 61 mld. Kč a cílem Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest je kompletní vyčerpání OPPI ve výši cca 82 mld. Kč. Jedná se jistě o cíl nelehký a ambiciózní, snad se jej však podaří naplnit. V každém případě se očekává, že OPPI bude opět neúspěšnějším programem v čerpání dotací ze Strukturálních fondů EU.

Dostáváme se tedy k aktuálnímu období 2014 – 2020 a k Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Tento operační program disponuje alokací 117 mld. Kč. V následujících letech bude nezbytné rozdělit tyto prostředky mezi kvalitní a smysluplné projekty splňující kritéria dílčích výzev a cíle a indikátory celého programu. K tomu bude zapotřebí maximálního úsilí podniků a dalších potenciálních příjemců dotací, Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto řídícího orgánu, agentury CzechInvest v roli zprostředkujícího subjektu a také poradenských společností, které v podstatné míře zajišťují outsourcing služeb spojených s náročnou přípravou žádostí a administrací schválených projektů. K tomu, aby bylo možné zahájit naplňování cílů, bohužel chybí jediný, ale zato zcela podstatný faktor. V lednu 2015, tedy rok po zahájení programovacího období 2014 – 2020, dosud nebyly vyhlášeny žádné výzvy. Zdržení je zapříčiněno na mnoha úrovních, od pozdního přijetí potřebné legislativy na evropské úrovni, přes přípravu nového informačního systému, ve kterém budou projekty spravovány, dále pak protahující se tvorbu a schvalování samotného operačního programu, až po dlouhodobou nevoli přijmout kvalitní služební zákon odpovídající standardům EU. Aktuální informace hovoří o vyhlášení prvních výzev v březnu 2015 s příjmem žádostí od června 2015. Bohužel tedy potencionální žadatelé přijdou o celých minimálně 15 měsíců respektive 18 měsíců, počítáme-li pozdější termín přijímání žádostí, kdy mohli čerpat dotace z EU.

Doufejme, že se tyto termíny podaří naplnit a již tak dramatický skluz se oproti dvěma předchozím obdobím, ale také ve srovnání s některými okolními státy, které již programy schváleny mají, nebude dále protahovat.

tz-podpora-podnikani-ze-strukturalnich-fondu-eu-se-vyrazne-opozduje-final-apef.pdf.pdf

Publikováno: 14.01.2015 08:00

Asociace pro evropské fondy zaslala dopis Úřadu na ochranu hospodářské soutěže s dotazem na možnosti souběhu podpor v rámci jednoho projektu. Zaslaný dopis i odpověď je možné stáhnout níže.

apef-to-uohs-soubeh-podpor-2014.pdf.pdf

dopis-uohs-to-apef-soubeh-podpor.pdf.pdf

Publikováno: 09.10.2014 08:00

​​​​​​

Dnes proběhl rozhovor tajemníka APEF s redaktorkou studia ZET radia BBC Romanou Navarovou o aktuálních otázkách v oblasti dotací.

Část rozhovoru si můžete přečíst zde, celý pak poslechnout v archivu Radia ZET – vysílání dne 9.10. od 8:00, Petr Holan v čase 44:15.